To důležité pro pochopení ekonomiky kolem Free je:
K Zdarma dospěje cokoli, co je postaveno na znalostní ekonomice. Znalostní ekonomika znamená, že zkušenosti, které získáváte pro vývoj a výrobu produktu (včetně produktu samotného) vracíte zpět do výrobního procesu. Tím pádem se znalosti kumulují, a vše jde stále lépe a rychleji (a levněji) :).
Asi všichni známe Moorův zákon, který říká, že se výkon procesoru zdvojnásobí každé tři roky. "Moorův zákon" platí i u pamětí (větší kapacity) anebo sítí (větší přenosové rychlosti). Navíc v obou těchto případech je exponent (faktor zlepšování) ještě větší než u procesorů.
Mimochodem ono to zlepšování není kontinuální, ale takové hrbolaté. Nová technologie obvykle není lepší než současná. Ta současná je sice starší, ale je "vyladěná". Nová technologie má však větší potenciál pro zlepšování, a tak je po vyladění nakonec lepší.
A co to má společného z cenovkou "Zdarma"? Pokud máte něco, co je s časem stále větší/rychlejší, výrobní náklady a jednotka velikosti/rychlosti zůstává konstantní, pak se nevyhnutelně cena jednotky velikosti/rychlosti snižuje. Srovnejte si cenu 1MB nebo 1MFLOP teď a před 10, 20, 40 lety.
Výsledkem celého tohoto procesu je něco, co se označuje jako deflační ekonomika. Cena komodity (MB / MFLOP) s časem klesá. Přestože, třeba cena samotného disku/procesoru může růst.
Pokud jste startup, je vhodné tento fakt brát v úvahu, a zakomponovat ho do byznys modelu. Pokud děláte něco, co je náročné na přenos dat, velikost paměti, rychlost výpočtu, počítejte s tím, že cena půjde dolů nejen s množstvím, ale hlavně s časem. I když jste teď v červených číslech, čas hraje pro vás.
Druhý důležitý fakt okolo Zdarma je, jak toto vnímá zákazník. Cena Zdarma není jen jedna z cen na ose 0 až nekonečno. Zdarma je něco zcela samostatného - i když se cena limitně blíží k nule, zákazník vám prostě musí zaplatit a samotný proces platby s sebou nese nezanedbatelné úsilí. "Matematicky" by se to dalo namalovat asi takto...
Jak klesá cena, zákazník před Zdarma vnímá ještě další dva body:
B) Too cheap to matter - příliš levné, aby mě to nějak extra zajímalo.
A) Too cheap to meter - příliš levné, abych to měřil.
- Když stojí 1 minuta GSM hovoru 10-15 korun, každý si hlídá kolik minut provolá.
- Když stojí 1 minuta GSM hovoru 1 korunu, většinou si minuty nehlídáte. Prostě telefonujete a tušíte, jaký asi bude řádově účet.
- Když stojí 1 minuta GSM hovoru 0,1 korun, operátorovi se už to nevyplatí ani měřit, a tak dostanete paušál a volejte si jak chcete.
Nakonec se tedy od omezených a drahých prostředků dostáváme k extrémně levným prostředkům. A takto nízká (nebo dokonce žádná) cena s sebou nese určitý druh chování. A tím je plýtvání. Pokud nemusíte počítat každý gigabajt či teraflop, začnete jimi plýtvat. Možná to zní divně, ale právě toto plýtvání vede k pokroku. Napadlo by někoho v době sálových počítačů dělat GUI? A v počátcích Internetu grabovat videa a sdílet je na síti? Toto vše bylo možné, až byla cena prostředků tak nízko, že se jimi mohlo plýtvat (na kreslení okýnek, na ukládání a přenos filmů). Takže se dá s trochou nadsázky říci, že plýtvání je hybatelem pokroku.
A čím byste chtěli začít plýtvat vy?
Žádné komentáře:
Okomentovat