Co je klíčem k úspěchu? Přístup. Ten Váš!

Myslíte si, že se nemůžete naučit hrát na housle jako Šporcl, vařit jako Pohlreich, hrát golf jako Woods nebo vybudovat korporaci jako Gates? Protože na to nemáte "buňky"? Tak raději děláte jen to co vám jde? To, kde vám ostatní říkají, jak jste dobří či geniální? Do doby, než přijde někdo lepší a udělá z vás pitomce (v lepším případě), či něco zpackáte sami a jste za pitomce vlastní vinou? Nuž nejste v tom sami a vězte, že byste i ten golf jako Woods zvládli. Musíte však změnit váš přístup.

Neměnný přístup a rostoucí přístup. Dva rozdílné pohledy na svět. Jeden vám může způsobovat deprese a druhý ne.

Carol Dweck věnovala snad celý svůj život studiu "co činní úspěšné úspěšnými" a došla k závěru, že je to právě přístup (mindset) - test tady. Ve stručnosti:

Člověk s neměnným přístupem (fixed mindset):

• Špatně odhaduje své schopnosti a dovednosti.
• Potřebuje (si) stále ověřovat úroveň svých neměnných dovedností.
• Dokazuje, že je chytrý.
• Často chybně transformuje událost "něco se mi nepovedlo" na fakt "jsem neschopný".
• Stále něco neúspěšně zkoušet je pro něj ta nejhorší noční můra.
• Má pocit, že zná neměnnou pravdu. Nemá pro něj cenu zkoušet to a to, protože nemá talent. Ale v tom a tom určitě uspěje, protože to umí.
• Očekává, že vše dobré se děje automaticky. Pokud má schopnosti, není třeba tvrdě pracovat. V práci, ve škole nebo na vztahu.
• Ohodnocuje ostatní lidi štítky jako chytrý/hloupý, rychlý/pomalý.
• Obvykle vede vnitřní monolog zaměřený na posuzování sebe sama a ostatních: "..to znamená, že jsem neschopný.", "..to znamená, že jsem lepší než oni.", "..to znamená, že jsem špatný manžel.", "..to znamená, že je sobecká."
• Většinou si myslí, že ne on sám, ale lidé okolo jsou ti, kdo se musí změnit.

Člověk s rozvíjejícím se přístupem (growing mindset):

• Velmi dobře odhaduje své schopnosti a dovednosti.
• Dovednosti se mění a tak je může zlepšit učením.
• Pracuje na sobě a vyvíjí se.
• "Něco se mi nepovedlo." obvykle transformují na problém, který je třeba řešit a poučit se.
• Věří, že se jejich vlastnosti mohou vyvíjet, takže je zde prostor pro spoustu úspěchů.
• Miluje to co dělá, a to i přes to, že se dostane do potíží.
• Nepotřebuje jistoty.
• U ostatních oceňuje úsilí.
• Obvykle vede vnitřní monolog zaměřený na vnitřní akci: "V čem mě to poučilo?", "Co mohu zlepšit?", "Jak mohu pomoci partnerovi být lepší?"
• Dále rozvíjí návyky, aby si udrželi to co získali a naučili se.

Máte pocit, že na vás sedí spíše ten fixní než rostoucí přístup? A přemýšlíte, jak z toho ven?

Žádnou paniku. Přístup není vrozený, lze se mu naučit (nebo ho změnit). Jako první krok je třeba přijmou fakt, že je možné se všemu naučit. Je jen třeba dostatečně dlouhého a poctivého tréningu. Mimochodem není jen buď a nebo. V některých věcech můžete být fixní, a v některých zase rostoucí.

Just because some people can do something with little or no training, it doesn’t mean that others can’t do it (and sometimes do it even better) with training.

Ano, jsou možná lidé, kteří mají pro "něco" předpoklady. Ale ty sami o sobě nic neznamenají. Zkuste se někdy zamyslet, proč dlouhodobě úspěšní lidé jsou tak úspěšní. Je to proto, že na sobě neustále pracují a zdokonalují se. Trénují a učí se. Je spousta takových, kteří byli dobří. Jen chvíli. Mysleli si totiž, že mají talent a ten jim stačí. No, jak vidno nestačil.

Benjamin Barber, an eminent sociologist, once said, “I don’t divide the world into the weak and the strong, or the successes and the failures.… I divide the world into the learners and nonlearners.”

Hodně pomůže, pokud jste si sami vědomi svého přístupu (byť je neměnný). Můžete se pak sledovat a hodnotit se v různých situacích. Dopomoci tak sami sobě ve změně. Choval jsem se teď "fixně" nebo "growing"? Mám teď dobrý pocit z toho, že jsem si ověřil své schopnosti a jsem tak dobrý, a nebo mám dobrý pocit z toho, že jsem se něco naučil? Chce to cvik, čas a trpělivost. Odměnou může být, že se z vás stane někdo úplně jiný - lepší.

Many growth-minded people didn’t even plan to go to the top. They got there as a result of doing what they love.
It’s ironic: The top is where the fixed-mindset people hunger to be, but it’s where many growth-minded people arrive as a by-product of their enthusiasm for what they do.

Změna přístupu není v tady a támhle najít pár fíglů a postupů. Změna přístupu je ve schopnosti vidět věci úplně novým způsobem. Když lidé změní svůj přístup na rozvíjející se, změní se ze suď a buď souzen na uč se a pomáhej učit. Jejich přesvědčením je rozvoj, a ten chce spoustu času, úsilí a podpory.

Don’t judge. Teach. It’s a learning process.

Věcí zásadního významu je vytvořit si jasný Plán rozvoje a DODRŽOVAT ho. Carol doporučuje si dát k zrcadlu do koupelny následující body, a každý den se nad nimi zamyslet.

• Jaké jsou dnes příležitosti pro poučení a rozvoj? Pro mne? Pro lidi kolem mne?
• Co, kdy a jak zařadím do mého Plánu?
• Kdy, kde a jak se budu chovat podle mého nového Plánu?
• Co musím udělat, abych udržoval čeho jsem dosáhl a dále rozvíjel?

You have to apply yourself each day to becoming a little better. By applying yourself to the task of becoming a little better each and every day over a period of time, you will become a lot better.

A na závěr jeden pěkný diagram (původní a hezčí verze té mé červené čmáranice co je nahoře).

A co vy, jaký je váš přístup? Věříte ve změnu?

A pokud přemýšlíte, kde se vzal váš přístup, zkuste si přečíst pokračování tohoto příspěvku.