8. 9. 2012

Základka, střední, vysoká, ... a co dál?


Stále vás tu na blogu nabádám, abyste byli pilní studenti. Samostatní, aktivní a snažili se o výbornou diplomku. Už mně občas přijde, že se opakuji a začíná to tu být na "jedno brdo". Minulý týden mi opět prošla rukama kniha Cashflow kvadrant od Roberta Kiyosakiho. Zavzpomínal jsem a hodnotil, v čem mi ta kniha pomohla. Myslím, že by trošku podobného nadhledu mohlo pomoci i vám. Mimochodem jeho kniha Bohatý táta, chudý táta je též fajn počtení.

Kiyosaki dělí ekonomicky aktivní lidi do čtyř kvadrantů.

Česky na Z, S, M a I. Začneme od zadu:
  • I - Investor. "Nemá" fyzický byznys - fabriku, ale investuje peníze a "množí" je.
  • M - Majitel byznysu. Je majitelem a pracují na něj ostatní (zaměstnanci). Pokud si vezme volno, byznys běží dál. Tedy například majitel větší firmy. Tento kvadrant je podobný "Ferrisově" přístupu 4 hodinového pracovního týdne.
  • S - Samozaměstnanec. Je majitelem byznysu, ale pracuje na sebe. Jeho byznys stojí na něm. Pokud si vezme půl roku volno, zkrachuje nebo umře hlady. Zde typicky OSVČ, freelancer, podnikatel, majitel menší firmy.
  • Z - Zaměstnanec. Pracuje na druhé.
Pan Kiyosaki nabádá čtenáře, aby se snažili opustit Z a postupně se přes S dostat do pravé poloviny, do kvadrantů M a I. Tam je totiž bohatství.

A co má tohle vše společné se studiem? Hned se k tomu dostanu.

Pokud si výše uvedený výčet představíte jako pyramidu, pak pod Z jsou už jen flákači trvale na sociálních dávkách (FSD) a pod nimi jsou houmlesáci (HL).

HL nic nedělá a nic nemá.
FSD skoro nic nedělá a má "konstantní příjem". Čeká až k němu systémem cizí peníze přitečou. Jejich výši zásadně neovlivní.

Z pracuje. Čím víc/lépe pracuje, tím víc má peněz (má tedy vliv na své příjmy). Bohužel peníze, které vydělá (programováním nebo stáním u mašiny na výrobu převodovek) uvidí až jako poslední. Předtím je má v ruce M (nebo S), a pak si z nich uloupí svůj díl Stát (aby je dal FSD). Schválně víte kolik je reálné daňové zatížení v ČR? Vypádá to nějak takto:
Z příjmů si uloupí stát nadpoloviční čás a zbytek zůstane na pokrytí životních nákladů zaměstnance. Obvykle se náklady blíží velikosti zdaněných příjmů, takže čistý zisk (to co ušetříte) je nízký.

S je na tom o něco lépe než Z. S vidí své peníze první, takže může alespoň trošku optimalizovat (dávat věci do nákladů). Pak se teprve dostane na Stát a na Z.
M je na tom mnohem lépe jako S. M může optimalizovat daleko více (srovnejte OSVČ a nadnárodní korporaci). Dále M nemusí pracovat. M vytvořil byznys a rozjel "stroj". Pak už stačí vzdálená supervize a jinak si "může dělat co chce". Dále M může svůj byznys snadno přestěhovat (třeba tam, kde jsou menší daně).
I je na tom podobně jako M. Narozdíl od M nemá výrobní prostředy, ale jen peníze (které může půjčit třeba M).

V případě S, M a I to vypadá nějak takto:
Vy vidíte vaše příjmy jako první. Jste majiteli byznysu, takže peníze máte v ruce přímo od zákazníka. Můžete s nimi disponovat a například jimi pokrýt některé  náklady. Až pak se ke slovu dostává stát a bere si svůj procentuální díl. Jenže základ toho dílu je podstatně menší, takže vám při zachování stejných příjmů zbyde mnohem větší zisk.

Už chápete proč být Z není zrovna ideální vrchol vaší kariéry? Pokud ne tak ještě jednou:
Na Z a ve větší míře na S stojí stát. A ve Svazu Evropských Socialistických Republik bude stát jen a jen větší a náročnější na zdroje. A to zaplatí Z (a S), protože jejich peníze stát vidí dříve než oni sami. Vítězové jsou M a I. Mají velkou kontrolu nad svým majetkem. Mohou optimalizovat náklady a své vydělané peníze vidí jako první a ne poslední. Mimo to, pravidla tvoří vítězové. A ti si vždy zařídí, aby o majetek nepřišli (na úkor ostatních).


Takže co po vysoké? Z může být dobrý start, ale rozhodně je špatný cíl. Vaším cílem by mělo být S, ideálně M nebo I. A pokud to tak je, co takhle tomu přizpůsobit studium a učit se to, co je důležité pro M a I?

Poznámka:
Reálné daňové zatížení v ČR je asi 54%:
  1. Náklady firmy na zaměstnance 50 000 Kč (tomuto se říkalo superhrubá mzda)
  2. Daně, které za vás platí zaměstnavatel (Soc. 25%, Zdr. 6,5%): 50 000 - 11 977 = 38 023 Kč (tomuto se říká hrubá mzda)
  3. Daně, které si platíte "vy" (Soc. 6,5%, Zdr. 4,5%): 38 023 - 4 191 = 33 832 Kč (tomuto se říká základ daně)
  4. Daň z příjmu fyzické osoby (15%): 33 832 - 5 100 = 28 732 (tomu se říká čistá mzda)
  5. Vydělané (čisté) peníze obvykle neskončí na účtě, ale směníte je za produkty nebo služby
  6. Dále tedy platíte minimálně DPH (20%) = 28 732 - 5 746 = 22 985 Kč
  7. Někteří z vás zaplatí třeba ještě daň z lihu, tabáku, pohonných hmot, nemovitosti, ....
  8. Z původních 50 000 Kč si nakonec pořídíte produkty/služby v hodnotě asi 23 000 Kč
Na to, abyste si mohli koupit věc za 1 000 Kč (bez DPH), musíte (jako zaměstnanec) vašemu zaměstnavateli "vydělat" minimálně 2 174 Kč (aby pokryl alespoň náklady na vás).

Poznámka k poznámce:
Ve skutečnosti se mzdy počítají trošku složitěji, ale na výsledku se toho moc nezmění.

Žádné komentáře:

Okomentovat