V kávě je pravda

In vino veritas - Ve víně je pravda. Možná ano, ale já ji našel v kávě.

S kávou jsem začal asi před třemi roky. Už asi stárnu, a tak jsem hledal nějaký života budič na dlouhé večery při psaní knihy jménem These. Na škole je pár kolegů kafařů. Tak mi tehdy s radostí pomohli s vypěstováním závislosti :).

Začátky byly obvyklé. Experimenty s instantní kávou, s erární kávou (značku nevím), doma nějaký Douwe Egberts. Příprava formou klasického českého turka doma a "překapávané presso" v práci. Káva mi moc nechutnala (pokud jsem do ní nenasypal hodně cukru) a občas mě z ní mírně bolel žaludek. Říkal jsem si, že to je asi normální, a bral to jak daň za povzbuzující účinek. Pak jsem byl jedny Vánoce obdarován od manželky FrenchPressem. Vzhledem k tom, že jsem o jiném způsobu přípravy kávy neměl ani páru, začal jsem studovat. Od několika lepších či horších blogů, přes pana Cuketku, až jsem skončil na PrimaCafé fóru. Studium mi zabralo asi měsíc. Z PrimaCafé jsem si objednal čerstvě praženou kávu. Dále pořídil ruční mlýnek. Pak jsem začal "experimentovat" a učit se. Doma FrenchPress, v práci Espresso. Káva mi začala chutnat a troufám si tvrdit, že dokážu udělat lepší Espresso než 95% českých restaurací a kaváren. Ale proč to celé píši? Ne abych se chlubil, ale protože jsem se něco naučil. Něco úplně jiného než dělat dobré kafe.

Lessons learned:

• Chci-li něco dokázat, musím chtít.
• Chci-li něco dokázat, musím se o tom něco dozvědět a nastudovat. Bez teorie to jde, ale velmi pomalu. Pokud neděláte něco jako první a jediní na světě (což příprava kávy není), tak studujte a dívejte se kolem.
• Chci-li něco dokázat, musím na tom pracovat, experimentovat a zkoušet. Teorie bez praxe je k ničemu. Zkoušením získáte jistotu. A když se to zrovna nepovedlo? Výborně, příště to třeba bude lepší. A budu vědět co dělat jinak a lépe.
• Výsledek je jen tak dobrý, jak dobrý (špatný) je ten nejhorší článek v řetězci. Těžko uděláte dobré kafe z mletého čehosi, co jste koupili v akci v Lidu a prohnali to plastovým "automatem" za 1500 z hypermarketu.
• Je fajn si ověřit své schopnosti nejprve na něčem s krátkou dobou vývojového cyklu, a s nízkým nutným počátečním kapitálem. Začínal jsem s FrenchPressem a skončil u Espressa.
• Proti gustu žádný dišputát. Každý "zákazník" je jiný. Nikdy vaše kafe nebude chutnat úplně všem.
• Být v čechách snad v čemkoli nejlepší není problém. Je jen smutné, že to skoro nikdo neocení.

A co vy? Jaké jsou vaše lessons learned z oblasti gastronomie?

Zkoumejte a běžte za bod, odkud není návratu

Co udělá můj synek, který ještě neumí ani mluvit a uvidí nějakou novou věc? Začne ji zkoumat. Začne si ji prohlížet, osahávat, okusovat, mačkat čudlíky, motat kolečka a mlátit do toho plastovou kuželkou. Proč? Protože ho ta věc zajímá a chce vědět co umí. Má nápad. Co se stane, když do toho praští kuželkou? Neví. Tak to prostě zkusí.

Takto by se dala přeložit věta "Poke the box.". A stejně se jmenuje další malá knížečka Poke the box (autor Seth Godin). Poselství, která se nám snaží autor předat, je:

• Nebojte se chyb, učte se zkoušením věcí.
• Buďte iniciativní a inovativní, realizujte nové věci.
• Dotahujte věci do konce. Bez konce není začátek.
• Industriální éra skončila.
• Ptejte se.

Dnes se budu věnovat pouze prvním třem bodům.

Ráno manažerem, večer dělníkem

Také děláte víc různých věcí najednou, a máte z toho občas hlavu do čtverečku? Zajímavý hack na organizaci času je v knize Running Lean. Netvrdím, že to je vše spasitelné a vždy aplikovatelné. Na time management bylo (a bude) spousta rad, školení a knih, a určitě toto téma nelze zhustit do 3 odstavců. A vzhledem k tomu, že "sebe management" je individuální (tak jako každý z nás), je do jisté míry třeba si na to všechno přijít sám.

Základní myšlenka hacku spočívá v tom, že mentálně dělnická práce (programování nebo psaní článku) potřebuje pro svou efektivnost delší časový slot (desítky minut až hodiny). Za pět minut toho moc nenaprogramujete, protože na "přepnutí kontextu" potřebujete víc času. Musíte si vzpomenout, kde jste přestali, co jste vlastně chtěli dělat a jak.

Zatímco manažerská práce (emaily, telefonování, vyřizování, ...) dlouhý slot nepotřebuje. Maily nebo hovory můžete sekat po několika minutách a přepínámí kontextu v tomto případě tolik času nezabere.

Problém nastává, když obě činnosti (dělnickou a manažerskou) smícháte. Tedy snažíte se něco naprogramovat, do toho vám někdo volá, píšete maily a ještě odpovídáte někomu na dotazy. Kdo zná tak ví, že stejně nic nenaprogramuje. A pokud ano, většinou to stojí za DELETE.

Hack spočívá v rozdělení si dne na manažerskou a dělnickou část. Je dobré se ještě přizpůsobit sám sobě a dělat dělníka dopoledne, kdy jste mentálně svěží a schopni se déle soustředit. Odpoledne pak můžete jít vyřizovat maily a telefony. (U mne to je přesně naopak :).)

Toť vše. Budu rád, když se zkušení svěří v komentářích, jak si organizují dělnickou a manažerskou práci během dne.

Igi