Pár postřehů z letošního státnico-komisování.
1) Posudky vedoucího a oponenta byste si opravdu měli přečíst a zamyslet se nad nimi. Tím mám namysli odpovědi na otázky oponenta -
připravte si na konci prezentace (za závěrem) několik slajdů, kde bude otázka a vaše odpověď (podpořená obrázkem, grafem, rovnicí, ...). Není lepší způsob, jak ze sebe udělat ignoranta, než sdělit, že jste posudky nečetl(a). Připravené otázky svědčí o tom, že státnice berete vážně. Dále, pokud máte pocit, že oponent / vedoucí vás kritizuje neprávem, tak je pravý čas se ozvat právě v sekci "otázky oponenta" a eventuálně komisi sdělit své stanovisko. Odtoho je to "obhajoba diplomové práce", hájíte co jste udělal(a).
2) Státnicové otázky: Tady mám jedno subjektivní doporučení (subjektivní protože nemusí platit na všechny v komisi). Zkuste si ke každé otázce udělat Elevator Pitch (15-30 vteřin), pochopit ho a rozumět mu. Ten Pitch by měl pokrývat téma otázky a odpovídat na:
K čemu to je, Co to je, Jak to funguje, Proč to tak funguje.
Vězte, že pokud se k otázce (číslicové filtry) nadrtíte několik rovnic (diferenční rovnici), které pak beze slova opíšete na tabuli (s větším či menším množstvím chyb) a nedokážete k tomu nic říci (K čemu to je, Co to je, Jak to funguje, Proč to tak funguje), tak vás to nezachrání. Naopak jako zkoušející se chytnu té rovnice a začnu poukazovat na ty chyby (proč je tam plus a ne mínus, atd.). Tím pádem vás v tom budu ještě víc topit (vy tomu nerozumíte, umíte to nazpaměť a nemáte páru proč to tak je). Přirovnal bych to k bottom-up přístupu. Vy nastřelíte nějakou "hlubokou" znalost (konkrétní rovnice) a pak se tam plácáme a snažíme se vynořit k původní otázce a zjistit jestli o ní něco víte. Předchozí nezdar vás může rozhodit a na malér je zaděláno.
Zkuste odpovídat metodou top-down. Prokázat, že víte o co jde a jak to funguje (i když neznáte všechny detaily). Většina detailů pouze odlišuje jestli dostanete A,B,C, nebo D. Pokud ale nemáte ponětí o celkovém tématu a základních principech, tak se láme hodnocení E/F. Pozor, některé detaily jsou klíčové, jako že bajt ma 8 bitů, vzorkovací teorém, definice konečného automatu, ...
U státnic je někdy pěkně vidět rozdíl mezi:
- Neznám, nemám páru o čem ta otázka je a vůbec u toho nepřemýšlím.
- Neznám, nám alespoň tušení o základních konceptech a hlavně u toho přemýšlím.
Pokud přemýšlíte, tak vás zkoušející navede a tu znalost z vás většinou dostane - právě proto, že přemýšlíte a na místě to vymyslíte. Pokud nepřemýšlíte, tak se tam u tabule budete plácet jak ryba na suchu a střílet od boku.
Takže, pokud už máte různé Fitušky a jiné mechanizmy pro sdílení studijních materiálů, zkuste obohatit každý státnicový okruh o Pitch, ve kterém sami sobě vysvětlíte o co tam jde. Představte si, že to vysvětlujete vašim bývalým spolužákům ze střední, kteří šli studovat medicínu nebo právo. O informatice toho moc nevědí, ale nejsou hloupí, takže ví (nebo rychle pochopí) co je neprázdná konečná množina. Pak si dejte
jeden den, kdy budete procházet tyto Pitche a zkusíte si utřídit znalosti typu: V čem se tématické okruhy liší? V čem na sebe navazují? V čem se překrývají?
A to je ta znalost co by Bc. / Ing. měl mít. Měl by mít přehled a znát koncepty.
Diferenční rovnici filtru si vždy najdete na Wikipedii. Ale že je uvnitř nějaká násobička, sčítačka a paměť, že parametry jsou dány něčím, čemu se říká impulzní odezva (protože je to odezva na jednotkový impulz), že to může mít zpětnou vazbu a tudíž být nestabilní, to jsou ty koncepty, které byste měli mít v hlavě.
Mám dost zkušeností s různými konferencemi a akcemi, ať už z pohledu účastníka, tak z pohledu komisaře/porotce či přednášejícího. U studentských konferencí se často setkávám s principem: